Biodynamika a věda

Je biodynamické zemědělství vědecké?

Na tuto otázku nelze odpovědět prostým ano, nebo ne; vyžaduje rozlišení. Biodynamické zemědělství spojuje dvě roviny: konkrétní pěstitelský systém (uzavřený koloběh, hospodaření s kompostem, vzdání se syntetických vstupů, chov zvířat) a světonázorovou nadstavbu ze Steinerovy duchovní vědy (kosmické síly, formativní síly). Obě roviny lze ověřit velmi rozdílně, a právě zde vzniká většina nedorozumění.

Co výzkum ukazuje o systému

Pro pěstitelský systém jako celek existují spolehlivá data. Nejdůležitějším dokladem je dlouhodobý pokus DOK Výzkumného ústavu ekologického zemědělství (FiBL): od roku 1978 ve švýcarském Therwilu porovnává na stejném poli biodynamické (D), bioorganické (O) a konvenční (K) hospodaření; je to nejvýznamnější dlouhodobý polní pokus tohoto druhu na světě. Biodynamický systém v něm vychází nejlépe z hlediska úrodnosti půdy a tvorby humusu: vyšší obsah humusu, výrazně vyšší aktivita a rozmanitost půdních organismů, stabilnější struktura půdy, a to při zhruba 85 procentech konvenčního výnosu a výrazně nižších vstupech. Také darmstadtský dlouhodobý hnojařský pokus zjistil, že preparáty a kompostovaný hnůj zvyšují obsah humusu a biologickou aktivitu půdy.

To, že uzavřený koloběh s dobrým hospodařením s kompostem prospívá půdě, tedy není jen přesvědčení: dá se to změřit.

Co výzkum naznačuje o preparátech

Obtížnější je zachytit samostatný účinek jednotlivých preparátů, které se používají v extrémním ředění. Existují náznaky, ale ne uzavřený řetězec důkazů. Přehledové práce popisují v roháčku a křemenáčku látky podobné hormonům a účinek mikrobiálního „očkování“; jednotlivé pokusy (například klasický eosinový pokus s křemenáčkem) ukazují na určité účinky. Výzkumníci jako Hartmut Spiess popisují účinek jako „regulaci systému“: vyrovnávající, těžko postižitelný jedinou naměřenou hodnotou a silně závislý na stanovišti a vedení podniku.

Kvalita potravin

Několik studií naznačuje, že biodynamicky vyrobené produkty vycházejí dobře v ukazatelích kvality: například vyšší obsah antioxidantů (ve studii se salátem byl biodynamický před ekologickým a ten před konvenčním), lepší skladovatelnost a méně dusičnanů. Tato srovnání se většinou týkají celého systému; čistě oddělit konkrétní přínos preparátů zůstává metodicky obtížné.

Výtka esoteriky

Kritici označují biodynamiku za esoterickou kvůli jejímu antroposofickému základu. To platí potud, že klíčová zdůvodnění skutečně pocházejí z duchovního pohledu na svět, a ne z empirického výzkumu: „kosmické síly“, role kravského rohu a jeleního měchýře či působení zvěrokruhu nelze přírodovědně odvodit. Naopak by bylo nepoctivé z toho vyvozovat, že celý systém je neúčinný: přednosti systému pro úrodnost půdy a humus jsou doloženy.

Poctivý přístup proto odděluje doložitelné od světonázorového, místo aby paušálně odsuzoval nebo vyzdvihoval. Tento lexikon zastává věcný postoj: co lze doložit, je doloženo; co je biodynamickou tradicí nebo Steinerovým konceptem, je jako takové označeno, a sliby uzdravení či zázraků sem nepatří.