Antroposofie

Co je antroposofie?

Antroposofie je světonázor, který na přelomu 19. a 20. století založil Rudolf Steiner a který sám Steiner nazýval „duchovní vědou“. Její základní myšlenka: duchovní a hmotný svět k sobě patří a člověk může cvičeným vnitřním vnímáním získávat poznatky o duchovní stránce skutečnosti. Z tohoto světonázoru vzešlo několik praktických hnutí: waldorfská pedagogika, antroposofická medicína, určité formy umění a architektury a také biodynamické zemědělství.

Pro biodynamický lexikon je antroposofie důležitá jako myšlenkové pozadí, bez něhož pojmy této metody vůbec nedávají smysl.

Antroposofie a biodynamika

Zemědělský kurz z roku 1924 je uplatněním antroposofických myšlenek v zemědělství. To vysvětluje, proč biodynamická metoda obsahuje prvky, které přesahují to, co dokáže vysvětlit přírodověda. Pojmy jako „kosmické síly“, „formativní síly“, „éterné“ a „astrální“ nebo zvláštní role určitých orgánů a látek v preparátech pocházejí z tohoto myšlenkového rámce. Když Steiner popisuje kravský roh jako orgán, který síly „vyzařuje zpět“, nebo hnůj jako nositele „vlohy Já“, jde o antroposofické koncepty, nikoli o chemická či biologická tvrzení.

Preparáty jako celek jsou v tomto obraze „hmotnými nositeli duchovních sil“: látkami, jejichž prostřednictvím mají v půdě a rostlině působit uspořádávající, živé síly. To je vnitřní logika, která odlišuje biodynamickou metodu od čistě látkového zemědělství.

Zařazení

Antroposofie je světonázor, nikoli přírodní věda, a jako taková je předmětem sporů. Lexikon antroposofické pojmy uvádí a zařazuje podle jejich původu; nepředkládá je jako ověřená fakta a nemisionaří. Důležité je rozlišení, které mnozí praktici dělají sami: lze hospodařit biodynamicky a cenit si metody pro její výsledky (úrodnost půdy, koloběh v podniku, kvalitu produktů), aniž by člověk přijal antroposofii jako celek. Naopak bez znalosti antroposofického pozadí lze metodě porozumět jen napůl, a proto toto pozadí do lexikonu patří, podané věcně a otevřeně.