Dynamizace (míchání)

Co je dynamizace?

Dynamizace označuje rytmické míchání, kterým se biodynamické postřikové preparáty, roháček 500, křemenáček 501 a také přesličkový čaj, před použitím připravují ve vodě. Malé množství preparátu se dá do vody a celou hodinu se míchá. Teprve pak se stříká. Název pochází od „dynamického“ vzájemného působení preparátu a vody: síly nepatrného množství preparátu se mají přenést na celé množství vody.

Dynamizace není vedlejší krok, ale nedílná součást používání preparátů. Steiner vystihl podstatu takto: „Mnoho záleží na tom, aby se dosáhlo důkladného prostoupení.“ Bez tohoto intenzivního míchání by preparát zůstal rozptýlený bez účinku; teprve rytmický pohyb ho pro vodu „otevře“.

Princip: vír a chaos

Míchání se řídí pevným vzorem. Mícháním se vytvoří silný vír, hluboký trychtýř („míchací kráter“), jedním směrem. Když je vír plně vytvořen, náhle se přeruší, takže voda upadne do chaosu. Z tohoto chaosu se vybuduje nový vír opačným směrem. Toto střídání uspořádaného víru a rozpuštěného chaosu se opakuje po celou hodinu.

Zvláštní význam má trychtýř: podle biodynamického obrazu se v něm voda maximálně stýká s okolím, vzduchem, světlem, teplem, a stává se vnímavou pro síly preparátu. Opakovaná změna směru platí za vlastní účinný princip míchání.

Původ a praxe

Postup vychází ze Steinerova Zemědělského kurzu, v němž popisuje ředění, míchání a rozdělování preparátu. Dnešní praxi míchání rozpracoval Wistinghausen a další.

Míchat se má pokud možno ručně, míchací tyčí nebo metlou. Důležité je intenzivní promísení: ne přesné množství, ale „důkladné prostoupení“. Základem je co nejlepší, nezatížená voda; často se mírně ohřívá (v létě v nádrži na jižní straně, na jaře a na podzim v kotli). Mezi mícháním roháčku a křemenáčku se nádoba vyčistí, protože oba protipóly se nemají mísit.

Kdy míchat a jak rychle aplikovat

Termín se řídí preparátem: protože se křemenáček aplikuje ráno, začíná se míchat odpovídajícím způsobem brzy; roháček se míchá odpoledne pro večerní aplikaci. Při extrémním suchu se osvědčilo stříkat večer roháček a druhý den ráno křemenáček.

Hotově rozmíchaný preparát se má aplikovat rychle, protože jeho účinek zhruba po jednom dni postupně slábne. Uložené v kokosovém vlákně se však síly udrží několik dní až několik týdnů, takže v obdobích častých postřiků lze míchat „do zásoby“; roháček se pro delší uchování má přecedit. Po míchání se preparát v každém případě přelije přes jemné sítko (jutový pytel, jemná punčocha nebo jemné nerezové sítko) do nádrže postřikovače, aby se neucpaly trysky.

Vybavení: míchací sud, metla, síto

Míchací nádoba spoluurčuje kvalitu i námahu. Vhodná je kamenina, dřevo (musí se udržovat mokré), měď (hřejivá) nebo nerezová ocel (chladná a neutrální); plast a hliník se nehodí a podle biodynamické zkušenosti zhoršují kvalitu preparátu. Sud má být vysoký a válcovitý až mírně kuželovitý, výška asi jedenapůlkrát větší než průměr, aby vznikl dobrý míchací kráter. V sudu o objemu 200–400 litrů se tedy míchá jen 150–300 litrů; na domácí zahradě stačí nádoba o objemu 10–20 litrů z hlíny nebo smaltu a míchací hůl.

Metla se váže z lískového, vrbového nebo březového proutí (nebo se zhotoví jako dřevěné pádlo) a sahá asi na šířku dlaně nad dno sudu; nejsnáze se s ní míchá, když je voda těsně zakrývá.

Strojové míchání: současný stav

Ve větších podnicích se stále častěji míchá strojově, aby se nahradila nedostatková pracovní síla. Běžné míchačky napodobují ruční míchání; změnu směru spouštějí buď časovým spínačem, nebo plovákovým spínačem (ten se rytmické změně přibližuje nejvíce). Existují i třepací míchací systémy (Oloid, kyvné míchačky) a flowformy (Virbela podle Wilkese) s lemniskátově vířivým vedením vody. Závěrečné experimentální srovnání způsobů míchání zatím chybí; první výsledky byly shrnuty v časopise Lebendige Erde. Rozšířené je doporučení nemít při míchání v bezprostřední blízkosti vlivy rušící životní síly (motory, elektrické topení, rádiové vlny); jde o názor z biodynamické praxe, ne o změřený účinek.