Zemědělský kurz

Co je Zemědělský kurz?

Zemědělský kurz je cyklus přednášek, jímž Rudolf Steiner v roce 1924 založil biodynamické zemědělství. V souborném vydání jeho díla nese číslo GA 327; úplný německý název zní „Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft“ (duchovědné základy prosperity zemědělství). Je to původní text, k němuž se vztahuje celá biodynamická metoda i její odborná literatura. Každé pozdější dílo, od Wistinghausena přes Marii Thunovou po Massona, na něm staví.

Vznik v Koberwitz

Steiner přednášel kurz o Letnicích 1924 na statku Koberwitz, který patřil rodině Keyserlingků, v tehdejším Slezsku (dnes Kobierzyce v Polsku). Poslouchalo ho asi sto lidí, převážně zemědělců, statkářů a vědců. Důvod byl konkrétní: s nástupem minerálních hnojiv pozorovali mnozí rolníci zhoršování úrodnosti půdy, osiva, zdraví rostlin i zdraví zvířat a požádali Steinera o radu. Kurz tvoří osm přednášek doplněných odpověďmi na otázky a proslovem. Byl to Steinerův poslední velký přednáškový cyklus; následujícího roku zemřel.

Obsah osmi přednášek

Kurz rozvíjí ucelený obraz, který vede od celku k praxi.

První přednášky kladou základy: souhru pozemských a kosmických sil a obraz půdy jako součásti živého přírodního dění. Ve druhé přednášce Steiner formuluje vůdčí představu podnikového organismu: zemědělský podnik jako „v sobě uzavřenou individualitu“. Pozdější přednášky se zabývají úlohou látek (dusíku, vápníku, křemíku a dalších) v růstu rostlin.

Ve čtvrté přednášce Steiner popisuje oba rohové preparáty: roháček 500 (kravský hnůj v kravském rohu) a křemenáček 501 (křemen v kravském rohu), jejich výrobu, míchání a aplikaci. Pátá přednáška je věnována kompostovým preparátům (řebříček, heřmánek, kopřiva, dubová kůra, pampeliška a kozlík) a jejich úkolu oživit hnůj. Další přednášky pojednávají o chorobách rostlin a „škůdcích“, o vzájemném působení rostlin a zvířat a o povaze zemědělského podniku.

Význam

Kurz není zemědělskou příručkou v obvyklém smyslu, ale souborem podnětů založených na duchovní vědě. Steiner dával obrazy, souvislosti a receptury, chápal je však jako výchozí bod pro vlastní ověřování, ne jako hotový návod. Právě proto bylo po něm zapotřebí desetiletí praktické práce, než se vypracovala dnes obvyklá praxe preparátů. Kdo chce kurz sledovat podrobně, sahá proto i po pozdějších zpracováních, která na něm stavějí (Wistinghausen, Masson, Stappung).

Zařazení

Zemědělský kurz je Steinerův duchovědný pohled na zemědělství, a tedy klíčový text, podle něhož se biodynamika dodnes orientuje a na který míří i její kritika. V tomto lexikonu slouží jako rozhodující původní pramen, k němuž se jednotlivé pojmy (preparáty, podnikový organismus, kosmické rytmy) vztahují.